foto: pixabay.com

Na světě od pradávna existují protipóly a mezi těmito protipóly existuje ještě miliony nuancí, ze kterých volí každý jeden z nás. Svět je krásný a zajímavý, protože je plný rozdílů a odlišností. Každý si dle svého osvojujeme pohled na dění kolem nás a každý si tak tvoříme svou vlastní originální realitu. Naše nutně rozdílné reality se mohou buď setkávat a vzájemně se inspirovat, nebo se mohou střetávat. V posledním vyhroceném „pandemickém období“ je stále více znatelný střet. Místo, abychom udržovali vzájemný respekt pro rozdílné postoje a tím udržovali soudržnost a sílu celku, zůstáváme mnohdy ve své bublině často odmítajíc zkusit více porozumět jinak smýšlejícím lidem v okolí.

Jako bychom mluvili jiným jazykem. Přesto právě laskavá společná řeč je důležitá pro sjednocení lidí v důležitých přerodových obdobích. Nejde ani tak o to si rozumět, jako o to „slyšet se“. Vnímat se a navzájem respektovat své odlišné reality. Neporozumění je až důsledkem toho, že se špatně slyšíme.

Každý máme kolem sebe své pole. Svůj vlastní malý svět. Lidské vztahy jsou o vzájemném sdílení a propojování našich světů, našich jazyků, o naslouchání a slyšení. Komunikace, tj. spojení, není jenom slovní. Vypadá to dokonce, že komunikace slovy není zdaleka tak efektivní, jako například komunikace dotykem. Komunikujeme také jistým držením těla, oděvem, vnitřním vyzařováním nebo dokonce telepatií.

Když se setkáváte s ostatními, jste ochotni přizpůsobit svůj vlastní jazyk a způsob komunikace tak, aby vás druzí slyšeli a abyste vy slyšeli správně jejich sdělení? Vnímáte druhé celostně? Tzn. všemi svými smysly, nejen rozumem? Nakolik vám opravdu stojí za to skutečně uslyšet jazyk druhého skrze jeho mluvené slovo, ale i řeč těla, energii, chování, specifické osobní vyzařování? Jste ochotni dát druhým dostatečně dlouhou a hlubší pozornost nebo se omezujete jen na jejich prvotní slova, která jsou jen vyústěním všeho ostatního, co se skrývá za nimi?

Slova důležitá jsou. Ale stejně důležité, jako co říkáme, je i jak to říkáme. S jakým nastavením a s jakým záměrem, s jakou čistotou, laskavostí, otevřeností, pravdivostí a respektem.

Nejmocnějším nástrojem pro dobrou komunikaci nejsou ani tak slova, jako úcta a dotyk. Možná jsou dokonce nástrojem přímo divotvorným. Možná stojí za to tyto nástroje více používat, a před všemi rádoby rozdíly dát přednost lidskosti. Jak říkají američtí indiáni, „všichni jsme jedno“.

Autorka: LV

foto:pixabay.com