foto:unsplash.com

Stalo se vám někdy, že vám někdo ublížil, kritizoval vás nebo zesměšnil a vy jste mu/jí to oplatili? Říkáte si možná, co je na tom špatného, dělají to přeci všichni. Takovým chováním si ale velmi ubližujete. Trestání druhých je vlastně sebetrestání. A to platí za všech okolností.

„Když někdo jiný vytváří kolem sebe utrpení, je to proto, že trpí hluboko v sobě a utrpení přenáší na své okolí. On si nezaslouží trest, ale pomoc. To je poselství, které vysílá.“ vietnamský buddhistický mnich Thich Nhat Hanh

Pokud se negativně zachováme, něco se v nás změní. Něco se v nás stává ošklivým. Necítíme se potom dobře. Oplácet druhým je projevem ega. A takové chování se později vždy projeví jako negativní událost. Než k tomu dojde, může to trvat nějakou dobu. Obvykle vůbec nebudete vědět, proč se vám nějaká nepříjemnost stala. Neuvědomíte si, že jste si to způsobili sami svým předchozím jednáním.

V kabalistické knize Zohar je uveden příběh o muži na lodi. Jednoho dne si jiný pasažér všiml, že muž ve své kajutě vrtá do podlahy díru. Začal na něj křičet: „Co to děláš? Zbláznil ses?“ Zmatený muž vzhlédl a odpověděl: „Toto je moje kajuta, můžu si v ní dělat co chci.“ Druhý muž dál křičel: „Ty hlupáku! Díra v tvé kajutě potopí celou loď!“

Všichni jsme na jedné lodi. Všichni jsme součástí vnitřně propojeného organismu. Proto když potrestáte někoho, trestáte sebe. Pokud pomůžete druhému, pomůžete i sobě.

Naše ega nás drží zpátky a našeptávají nám, abychom se starali jen sami o sebe. Říkají nám, že nikoho dalšího nepotřebujeme, že si vystačíme sami. Naše ega vytvářejí separaci a brání nám vnímat potřeby dalších lidí.

Když začneme chápat, že náš život nejsme jen my a naše vlastní zkušenosti, ale že jsme všichni ovlivněni činy druhých lidí, můžeme se začít vymaňovat z vězení našeho ega. Boj s egem je práce na celý život.

Jako děti přistupujeme k druhým lidem a novým zkušenostem s nevinnou otevřeností a zvědavostí. Postupem času nevinnost ztrácíme. Vlivem zkušeností a výchovou v rodině a ve škole si vytváříme emocionální obranu, která se projevuje jako opatrnost, předsudky, strach, obavy a pochybnosti. Naše ego nás přesvědčí, že se musíme držet zpátky, aby nám nikdo neublížil.

Je přirozené, že bolestivé zážitky zanechají otisk, lidé se svou zranitelnost snaží chránit a zaměřují se více sami na sebe. Kabala učí, že bychom svou touhu získávat jen pro sebe měli přetvořit pro touhu přijímat pro dobro druhých. Prostřednictvím laskavosti a soucitu omezujeme svá ega a učíme se sdílet s druhými. Tím obohacujeme i sebe.

Máme na výběr. V každém okamžiku si můžeme zvolit svoji realitu. Můžeme si zvolit, zda dáme přednost Světlu nebo Temnotě. Svět potřebuje každého z nás, abychom poskytli své jedinečné schopnosti a dovednosti, své dary, se kterými jsme se narodili. Vždy je v našem vlastním zájmu chovat se tak, aby z toho měli prospěch i ostatní.

Je mnoho způsobů, jak druhým pomoci. Můžete třeba:

·         Být oporou

Buďte spolehlivým přítelem, rodičem, kolegou, šéfem. Dejte druhým vědět, že se na vás mohou kdykoliv obrátit a nebudou ve svých nesnázích sami. Buďte jim k dispozici, když je potřeba.

·         Zapojit se jako dobrovolník

Dobrovolnictví podporuje komunitní propojení a slouží společnosti. Ať už dobrovolně věnujete svůj čas, věci, nebo peníze, zpříjemníte někomu den a pomáháte zlepšovat svět. 

·         Být příkladem

Nejlepší způsob, jak inspirovat druhé, je být ztělesněním principů, kterým věříte. V angličtině se používá rčení „walk the talk“, tzn. uvést svá slova v činy, ukázat, že to, co říkáme, myslíme vážně a aktivně to používáme. Když děláme, co kážeme, pak lidé vidí, že takové chování vede k lepšímu životu.

Autorka: MKB

Zaujal vás náš článek? Pak ho označte, že se vám líbí a sdílejte ho s přáteli. Máte k němu nějaký dotaz či zajímavou informaci? Napište nám. 

foto:unsplash.com