foto:pixabay.com

"Přátelé, je moudré vyživovat duši, jinak budete ve svém srdci chovat draky a ďábly."  Carl Jung

Pokud nepečujeme o své tělo, nekrmíme ho dobře, neposkytujeme mu dostatek pohybu, pak tělo strádá. Podobně je to s naší duší. Musíme o duši pečovat, abychom byli spokojení. Smutek, prázdnota, strach, obavy, deprese, závislosti jsou známkou toho, že naše duše „spí“. Nemáme s ní kontakt.

Je snazší porozumět potřebám těla, protože je hmatatelné a rozumíme jeho projevům, když trpí. Tělo se ozývá, když má hlad, něco ho bolí nebo je vyčerpané. U duše je to obtížnější. Komunikuje s námi, ale my signálům často nerozumíme, protože se projevují přes emoce, intuici a sny.

Kabala učí, že když duše vstupuje do fyzického těla, dává Stvořiteli slib, že bude dělat vše pro to, aby rozvinula potenciál člověka. Stvořitel dává slib duši, že bude její snahu podporovat a pomáhat jí. Proč si člověk nepamatuje, že má „smlouvu“ se Stvořitelem? Důvodem je jeho svobodná vůle.

Jsme zde na Zemi proto, abychom se stali tím, kým jsme se před narozením zavázali být. Potřeba být takový, jaký mám být, nás vždy přivede zpět k duši.

Člověk má nejen právo, ale i povinnost pečovat o svou duši. Není to jednoduché, protože žijeme v materiálním světě, který klade důraz na výkon a výsledky. Pokud se věnujeme duchovní práci, pak nám náš mozek a naše ego budou podsouvat, že jsme neproduktivní a ztrácíme čas. Je potřeba se takovému tlaku ubránit. Člověk se nemusí nechat totálně zahltit plněním každodenních povinností, prací, kariérou a sociálními sítěmi. V každém dni si můžete najít čas na zklidnění a věnování se aktivitám, které vám přinášejí radost a dobrý pocit.

„V rovníkové Africe sužuje lidi choroba zvaná spavá nemoc. Jenže existuje i spavá nemoc duše. Nejnebezpečnější na ní je, že si člověk neuvědomuje její příznaky. Musíte být proto opatrní. Jakmile zaznamenáte i ty nejslabší projevy lhostejnosti, když pocítíte absenci jakési opravdovosti, touhy, entuziasmu a nadšení, berte to jako varování. Měli byste si uvědomit, že vaše duše trpí, protože žijete povrchně.“ Albert Schweitzer

Člověk může pečovat o svou duši mnoha způsoby. K duši vede mnoho bran. Každému může vyhovovat něco jiného. Tady je jen pár příkladů, jak podpořit duševní rozvoj:

1. Samota

Jedním ze způsobů, jak rozvíjet duši, je umlčet vnitřní dialog, hlas ega, a naučit se být potichu. Potřebujeme klid, abychom poznali vlastní duši. Najděte si každý den čas sami na sebe, na meditaci, modlitbu, kontemplaci anebo četbu duchovních, filozofických nebo psychologických knih. Když soustředíte pozornost na vyšší sféry svého Já, začnete vnímat svůj život jako cosi mimořádného. Díky těmto tichým momentům sytíte svou duši.

„Abyste v životě udělali správná rozhodnutí, musíte se dostat do kontaktu se svou duší. K tomu potřebujete zažít samotu, které se většina lidí bojí, protože v tichu slyšíte pravdu a znáte řešení.“ Deepak Chopra

2. Krása přírody

Kdykoliv vidíme něco krásného, říkáme si „tohle je tak krásné“, tak je naše duše u toho. Vyhledávejte krásná místa v přírodě. Choďte na procházky do lesa, k vodním tokům, jeďte do hor, k moři. Vydejte se na nějaká uctívaná svatá místa.

„Moderní umělecké dílo dnes nevznikne proto, že potřebujete peníze na živobytí či chcete vytvořit umělecké dílo nebo je to pro vás autoterapie, ale jde o hledání nové duše. Nová éra je éra spirituální tvořivosti a formování duše.“ Henry Miller

3. Umění

Choďte do galerií, muzeí, do divadla, na taneční představení, do opery a nechte na sebe působit krásu umění. Svou duši potěšíte, pokud sami budete zpívat, malovat, tancovat, sochařit, číst poezii nebo fotografovat. Když člověk zpívá nebo tancuje bez jakýchkoliv zábran, když je „ztracen“ ve své tvořivosti, pak jeho duše rozkvétá.

4. Účel

Když člověk objeví své životní poslání, rozvine schopnosti, dělá práci, která ho naplňuje, pak dává potravu své duši. Když pomáháme jiným lidem, povznáší to naši duši. Nejlepší způsob, jak rozvíjet vlastní duševní život, je mít možnost vydělávat si na živobytí prací, která člověku přináší radost. I když nemáte zaměstnání, které byste považovali za ideální, můžete se snažit najít v něm něco zajímavého a radostného. Změnou přístupu můžete dodat hodně pozitivní energie lidem okolo vás a zároveň obohatit svou duši.

„Nasytit duši znamená účastnit se samotného mechanismu stvoření – stát se spolutvůrcem vlastního života a světa, aby byl takový, jaký ho chcete mít.“ Wayne Dyer

5. Spřízněné duše

Duševní potravou jsou setkání s lidmi, které máte rádi. Jsou to životní partneři, děti, příbuzní a přátelé. Duchovní učitelé, terapeuti, mentoři, astrologové, léčitelé mohou být po nějaký čas našimi průvodci, pomoci nám pochopit záhady duše a otevírat cesty k ní. Našemu spirituálnímu rozvoji mohou pomoci i kolegové v práci a klienti. Mohou to však být i takoví lidé, se kterými jsme se v jistém životním období nepohodli a rozešli se, např. manžel/manželka, kamarád/kamarádka nebo obchodní partner.

6. Děti

Malé děti jsou přirozeně ve spojení se svou duší. Vlivem vnějšího prostředí však tento kontakt časem pomalu slábne. Naslouchejte, co vám děti říkají. Jejich duše jsou ve spojení s vaší. Jejich radost a nadšení mohou být inspirací pro vás a váš duševní rozvoj.

7. Pozitivní myšlení

Negativní myšlenky a emoce nás brzdí a staví nám překážky v prožívání celistvosti. Negativní myšlenky jsou mířeny proti druhým lidem, ale často i proti člověku samotnému. Vyvolávají výčitky svědomí, strach, obavy a pocity nejistoty. A to ovlivňuje tělo i duši. Když se člověk nechová reaktivně, nenechá se ovlivnit negativní náladou, smýšlí pozitivně, pak dokáže lépe zvládat svůj život a být klidnější. Zbavte se negativních myšlenek, odpusťte sobě a druhým, obnovíte tak spojení s vlastní duší.

8. Smích

Smích posiluje imunitu těla, odbourává stres a přináší benefity i pro duši. Buďte s lidmi, kteří vás rozesmějí. Smích je nakažlivý. Snažte se sami pomáhat druhým k úsměvu. Snad žádná významná světová osobnost se nesměje tak často jako vůdce Tibetu, Dalajlama. Ten na otázku, proč se pořád směje, odpověděl: „Musíte být altruisté. Starat se o blaho ostatních, pomáhat jim a sloužit jim. Touto cestou získáte mnoho přátel a vytvoříte mnoho úsměvů.“

Na závěr:

Duševní rozvoj vyžaduje čas. Objevení duše není cíl, ale proces. Každým dnem můžete posílit svou duši. Čím více s ní budete pracovat, tím bude dostupnější. Dělejte to, co vaši duši nějak osloví. Rozvíjení duše změní celý váš život a dovede vás k vašemu vlastnímu nefalšovanému já.

Autorka: MKB

foto:pixabay.com