foto:pixabay.com

„Každý den máme spoustu příležitostí se rozzlobit, vystresovat nebo urazit. Ale to, co děláte, když si dopřáváte tyto negativní emoce, je, že dáváte něčemu mimo vás moc nad svým štěstím. Můžete se rozhodnout, že se nenecháte rozčílit maličkostmi.“  Joel Osteen

Emoce jsou jako mraky na obloze. Přicházejí a odcházejí. Někdy se objeví strach, jindy radost. Každý zažívá v životě celou škálu emocí. Žádná emoce ale nepředstavuje naše pravé Já.

Naším úkolem není ovládat počasí, ale naučit se s ním žít. Podobně je to s emocemi. Můžeme si užívat emoce, které nám prospívají a ostatní nechat jít. Přijmout je bez posuzování je klíčem k lepšímu životu.

Lidé mají tendence emoce potlačovat. Obvykle se to naučili už jako děti. Rodiče anebo vychovatelé jim říkali, aby neplakali, nevztekali se, nebyli moc hluční apod. Lidé tak automaticky zahání nepříjemné emoce, jako je vztek či smutek, ale čím více to dělají, tím více bublají pod povrchem a v těch nejhorších možných chvílích se dostávají na povrch a překvapí je svou intenzitou.

Pokud člověk emoce potlačuje, pak často ani neví, co se uvnitř něho děje. Základem zvládání emocí, je uvědomit si, co opravdu cítím. Cítím se frustrovaný/á, vzteklý/á, ponížený/á, beznadějný/á? Když emoci pojmenujete, odpoutáte se od ní a tím přebíráte zpět kontrolu. Stávají se z nich „věci, které prožíváte“ místo „věcí, které ovládají vás“. Tím, že nereagujete impulzivně, uznáváte a přijímáte své emoce jako přirozenou součást lidské zkušenosti. Život se tak stává méně stresující. Je v pořádku, že se občas vztekáte. Ale není v pořádku, když vás emoce zcela ovládne a vy tom negativním emocionálním stavu zůstáváte. To je život v utrpení.   

Nesuďte se za to, že se cítíte smutně nebo naštvaně. Vytvořte si bezpečný prostor pro prožívání celé řady emocí. Naučit se přijímat a zvládat své emoce má dominový efekt na celý váš život. Stáváte se odolnějšími, zlepšují se vaše vztahy, stáváte se i emocionálně dostupnějšími pro druhé.

Emoce nejsou nepřátelé, které je potřeba porazit. Jsou to poslové, které je třeba vnímat a vyslyšet. Něco důležitého nám sdělují. Cítíte se smutně? Dovolte si cítit to a pochopit, proč to tam je. Najděte kořeny svého smutku. Sebeuvědomění vám pomůže odpoutat se od smutku, aniž by vás pohltil.

Naučte se číst zprávy svých emocí a budete reagovat na život s větším uvědoměním. Cokoliv v kterémkoli okamžiku cítíte, je platné. Pojmenujte to. Emoce jsou vodítkem pro naše potřeby a touhy. Klíčem k úspěchu je naslouchat těmto zprávám, aniž byste se zapletli do dramatu. Závist může znamenat, že máme větší ambice, než si připouštíme.

„Ani šťastný život nemůže být bez míry temnoty a slovo šťastný by ztratilo svůj význam, kdyby nebylo vyváženo smutkem. Je mnohem lepší brát věci tak, jak přicházejí, s trpělivostí a vyrovnaností.“ Carl Jung

Temné mraky jako je hněv, frustrace, žárlivost, strach, beznaděj jsou nepříjemné, ale nikam nás nedovedou. Jejich potlačením vznikne efekt tlakového hrnce, který může vybuchnout. Nechte své negativní emoce, aby vás učily, posilovaly a připravovaly na lepší život. Když se smíříte se svými emocemi, budete se od nich učit, vyrostete z nich, a nakonec je budete pozorovat jako temné mraky.

Na závěr

Nezůstávejte v emocionálním modelu počasí. Když cítíte, že se na vás valí temné mraky, nepropadejte panice. Zhluboka se nadechněte, sledujte, jak přicházejí, nechte je projít a zaměřte se na pozitivní myšlenky a pocity. Nejste vaše emoce. Jste jen svědkem, který sleduje emoce, jak přicházejí a odcházejí.

Autorka: MKB

foto:pixabay.com